Splatnost je lhůta, ve které má tvůj zákazník zaplatit. Z ní Zirko počítá datum splatnosti každé faktury — a na tom visí, kdy je faktura po splatnosti a kdy se rozběhne upomínka.
Nastavení → Účetnictví → Splatnost a skonto.
Co nastavuješ
- Splatnost zapnout nebo vypnout
- Dny — 1 až 365. Ve výchozím nastavení je tam 7 dnů.
- Skonto — objeví se teprve tehdy, když je splatnost zapnutá
- Lhůta skonta ve dnech a Skonto v procentech, například 7 dnů a 3,00 %
Lhůta skonta nesmí být delší než splatnost. Jinak by byla sleva ještě k mání, když už je faktura splatná. Zirko to neuloží.
Tři stupně, a ten nižší vyhrává
Co tu nastavíš, je výchozí hodnota, ne pevné určení:
- Firma — co stojí tady, platí všude, kde není řečeno jinak.
- Zákazník — zákazník může mít vlastní splatnost. Velký objednatel s 30denní splatností ji dostane zapsanou jednou a už nikdy.
- Doklad — jednotlivá faktura vyhrává, a to pole za polem. Můžeš tedy změnit dny a skonto nechat zdědit.
Na dokladu přitom stojí, odkud hodnota pochází: „Převzato z nastavení." nebo „Převzato z kontaktu." — pokaždé s dodatkem „Zadání zde platí jen pro tento doklad."
Změny působí na otevřené koncepty
Výchozí hodnota se do dokladu při jeho založení nekopíruje. Změníš-li tu ze 7 na 14 dnů, platí to i pro všechny koncepty, které ještě nejsou dokončeny.
Vystavené faktury se nemění — podle GoBD (Německo; v jiných zemích platí tamní obdoba) jsou neměnné.
U jednotlivé faktury
V závěrečném bloku dokumentu je přepínač Splatnost a k tomu tři pole: splatnost ve dnech, skonto v procentech, lhůta skonta ve dnech.
Vypneš-li jej tam, nemá tato jedna faktura žádnou splatnost — ani tehdy, když u firmy nějaká stojí. To je něco jiného než „jen nic nezadáno": prázdné pole znamená „platí výchozí hodnota".